Leden 2015

17.Neville "Levačka" Longbottom

5. ledna 2015 v 23:44 | Quesa |  Staří vojáci nikdy neumírají
"Probuď se, Neville." Neville se probudil a uviděl nad sebou Susan Bonesovou.
"Hoj, Susan," řekl Neville. "Co tady děláš?"
"Tetička navrhla, abychom spolu s pár přáteli zašli navštívit poraněné vojáky," vysvětlovala Susan. "Dost mě překvapilo, když jsem tě tady našla."
"Nevěděla jsi, že jsem narukoval, co?" zeptal se Neville.
"Ne, nevěděla," přitakala Susan.
"Řekla ti doktorka, kdy můžu odejít?" zeptal se Neville.
"Nemůžu uvěřit, že sis uřízl vlastní ruku," řekla najednou Susan. "Mohl jsi prostě jít za léčiteli a oni by použili protikouzlo."
"To trvá dva dny," opáčil Neville. "A na to jsem neměl čas. Navíc, jsem si té ruky ani moc neodřízl… jen od zápěstí dolů."
"No, to je teda o dost lepší," odsekla zapáleně Susan. "Po zbytek života nebudeš mít ruku."

16.Prožitky z války

4. ledna 2015 v 22:59 | Quesa |  Staří vojáci nikdy neumírají
"Harry," křikla Tonksová, jakmile vešla do Kotle. "Právě jsem slyšela, co se stalo. Kde je Hermiona, je v pořádku?"
"Je kvůli tomu, co se stalo, trošku otřesená," řekl Harry. "Teď spí."
"Proč nejsi u ní?" zavrčela Tonksová.
"Protože tady mám práci," odpověděl Harry klidně. "I když bych ocenil, kdybych jsi k ní šla ty. Radši bych, aby teď nebyla sama."
"Fajn," odsekla Tonksová. Vlasy jí prostřídaly několik barev, načež vyběhla schody nahoru. "Z cesty," vyštěkla na muže před dveřmi.
"To si nemyslím." Mundy z pod bundy vytáhl nebezpečně vypadající samopal a zamířil ho na mladou bystrozorku. "Ještě jeden krok nebo náhlý pohyb a je po Vás."

19. Zpátky na domácí frontě

3. ledna 2015 v 23:48 | Quesa |  Přej si něco...
"Ano?" vykoukla z částečně otevřených dveří podezřívavě starší žena.
"Paní Longbottomová?" zeptal se muž ve formálním oblečení. "Jmenuju se Hans Schiller a jsem právní zástupce rakouského velvyslanectví a mám tady dárek pro Vás a Vašeho vnuka."
"Předpokládám, že můžete dokázat, že jste ten, kdo říkáte, že jste, a že to není trik, jak zabít mého vnuka?" šáhla stařenka po svojí hůlce. "V minulé válce to bylo jen o kousíček a nedovolím, aby k tomu někdo měl další příležitost."
"Rozumím, madam," předal ji muž několik úředních dokumentů. "Taky jsem ochotný Vám po dobu naší schůzky svěřit mojí hůlku, pokud to bude třeba."
"To nebude třeba," ustoupila stařenka a dovolila mu vejít. "Pojďte dál, prosím."
"Děkuji, madam," kývl muž a podal ji velkou hnědou obálku. "Jménem rakouského národa a jeho kouzelnických obyvatel jsem potěšen, že Vám a hlavně Vašemu vnukovi mohu předat tento jedinečný dar."

18. Hezké brzké narozeniny, Neville

2. ledna 2015 v 21:45 | Quesa |  Přej si něco...
Harry měl v puse pachuť po špinavých ponožkách a hlava ho bolela, jako by ji celou noc používala horda kovářů místo kovadliny.
Zasténal bolestí, donutil se vstát a okamžitě toho zalitoval. Pár klopýtavými kroky se dostal ke dveřím a povedlo se mu dostat z budovy, kde se probudil.
Harry strávil několik dalších minut klopýtáním skrz ulice, až se nad ním nakonec zželelo jednomu řidiči taxíku a zastavil u něj.
"Vypadá to, že potřebujete někam svézt," ušklíbl se řidič.
"Jo," souhlasil Harry. "Vezměte mě kamkoliv, kde si můžu sehnat odvoz do Vídně."
"Heh, máte to mít." Řidič taxíku pozoroval svého zákazníka ve zpětném zrcátku. "Těžká noc?"
"Dalo by se to tak říct," přitakal Harry. "Jen bych si přál vzpomenout, co se dělo po desáté sklenici."

15.Konec nevinnosti

1. ledna 2015 v 18:37 | Quesa |  Staří vojáci nikdy neumírají
Naši dva přátelé strávili celé ráno tréninkem s Tonksovou a až po jedné ponižující prohře se rozhodli, že pro dnešek končí.
"No," řekl s úšklebkem Harry. "Co chceš dělat teď?"
"Ty nemáš nic na práci?" zeptala se okamžitě Hermiona.
"Ani ne," řekl Harry. "Rád bych zkontroloval svoje muže v Ulici, ale jinak…"
"Tak co kdybychom si zašli na zmrzku?" zeptala se hned Hermiona. "A zatímco budeš pracovat, si můžu zajít pro knížky."
"To zní dobře," přitakal Harry.
"Chceš se k nám přidat, Tonksová?" vzpomněla si Hermiona na třetí osobu v místnosti.
"To bych moc ráda," řekla Tonksová a usmála se nad výrazem, který se objevil Hermioně na tváři, "ale nemůžu, mám dnes službu. Začínají se objevovat prvňáčci a madam Bonesová nechce, aby se něco stalo."