Krutý a nelítostný

7. září 2011 v 23:53 | Quesa |  Jednorázovky
Prostě povídka do té soutěže Fantastická povídka :D


Krutý a nelítostný

Třísk..rozlétly se po zemi střepy ze sklenice.
Dívka, co ji omylem upustila, si povzdechla, sklonila se ke střepům a začala ty veliké sbírat do ruky.
"Ahoj Penny,"ozvalo se od dveří, dívka sebou trhla a jedním střepem se řízla do dlaně.
"Ahoj Silasi," usmála se nervózně na svého jediného přítele a vyhodila střepy do koše.
"Na," přitiskl jí na ránu kapesník, "drž si to tam."
Potom se otočil ke střepům, zametl je a vyhodil do koše.
"Ukaž," otočil se k ní a vzal si zpátky kapesník, "Hmm, není to hluboké, už z toho ani neteče krev," řekl a zastrčil krvavý kapesník do kapsy.
"Hmm, a proč jsi vlastně přišel?" zeptala se dívka zvědavě.
"Já...Vím, jak máš ráda Harryho Pottera, takže bych ti o něm chtěl něco říct. Rowlingová psala trochu upravenou pravdu. Kouzelníci opravdu existují a vlkodlaci, upíři, obři a všichni ostatní taky. Jenom to pro vás celé upravila, aby jste nevěděli všechno. A..já jsem taky kouzelník."
"Ale proč mi to říkáš?"
"Chci ti něco ukázat. Každý první úplněk v roce, nebo-li dnes o půlnoci, se uskuteční rituál. Pro náš svět je to hrozně důležitý den, protože ten rituál pomůže vlkodlakům s přeměnou."
"Přeměnou? Tou o úplňku?" ozvalo se nechápavě od Penny
"V tom to právě je, díky tomu rituálu se už nemusí měnit každý úplněk. Můžou se měnit, kdy chtějí. Zajistil jsem ti, že jako jedna z mála nekouzelníků se budeš moct na ten rituál podívat."
"Já? Vážně? A jak vlastně ten rituál probíhá?"
"Všechno ti řeknu. Ale nejdřív potřebuju vědět, jestli přijmeš moji nabídku a půjdeš tam se mnou."
"Samozřejmě, že půjdu. Tohle si nemůžu nechat ujít," křiknula nadšeně.
"Výborně, tak tohle bychom měli," řekl mladík a na obličeji se mu rozlil výraz naprostého potěšení, "Nejdřív se ale musíme přemístit na místo rituálu. Podej mi ruku."
Penny mu podala ruku a v očekávání zavřela oči. Po chvilce ucítila trhnutí a celý svět se s ní zatočil.
"Jsme tady," ozvalo se vedle ní
"Ehm," otevřela opatrně oči, "Nemá mi teď být příšerně špatně?" zeptala se na jednu ze základných věcí, které byly zmiňovány v Harrym Potterovi.
"Ne," usmál se Silas, "To si Joanne vymyslela, aby udělala přemisťování trochu zajímavějším."
"Aha," řekla Penny zaraženě a až teď se rozhlédla po okolí, aby zjistila, kde to vlastně jsou.
Stáli před velikánským temným lesem, ze kterého sálala podivná energie. Vypadal, že musí být přinejmenším pár stovek let starý. Byly tam stromy nejrůznějších velikostí a tvarů a všechny jako by se hýbaly ve větru. Problém byl v tom, že v okolí lesa vládlo bezvětří.
"Penny, vítej před Zapomenutým lesem, uprostřed něj se nachází jedno z nejmocnějších míst na celé zeměkouli. Kříží se tam totiž několik energetických čar a přesně na tom místě se dnes bude odehrávat ten rituál."
"Proč je Zapomenutý?"
"Kouzelníci ho už dávno začarovali, aby ho mudlové neviděli, jenomže pak na něj zapomenula i většina kouzelníků. Vlastně o něm ví, už jenom ti, co se zúčastní rituálu. Někteří z nás mu říkají taky Úplňkový, protože je využíván jenom pro tento rituál o úplňku. No, myslím, že oba názvy jsou dost příznačné, nemyslíš?" usmál se mladík a rozešel se k lesu.
"To jo," zasměje se Penny a doběhne Silase, "No a jak je to s tím rituálem?"
"Co bych ti měl říct o rituálu jako první je, že k je k němu potřeba obět. Lidská obět. Ale neboj se, většinou jsou to těžcí zločinci, kteří by stejně už moc dlouho nežili. Jen jednou za pár let potřebujeme někoho jiného než zločince," řekl a podíval se na Penny.
Ta pouze vyděšeně přikývla, že chápe.
"Tak dál. Rituálu se vždy účastní kolem stovky kouzelníků, král vlkodlaků a jedna oběť."
"Král vlkodlaků?"
"Ano, i oni mají svého krále. Zbylí vlkodlaci mu vždy před tím než sem přijde pomocí jejich rituálu, který neznáme ani my, předají část jejich schopností. Král vždy stojí uprostřed kruhu kouzelníku s obětí a kouzelníci mezitím odříkávají formuli, která pomůže s přenosem schopností vlkodlaků do oběti. V danou chvíli vlkodlak obět kousne a předá mu jejich prokletí, obět pak upadne na 2 až 3 hodinky do bezvědomí."
"Do bezvědomí? Proč?" zeptala se Penny a vyhnula se podivné větvi, která jako by jí chtěla zabránit v cestě dál.
"Víš, je to hrozně moc vlkodlačích schopností, i vlkodlačí král, který je na to stavěný se musí příšerně ovládat, aby ho to nepřemohlo. A tělo té oběti to prostě nezvládne a při přijímání těch schopností se prostě jako by vypne. Chápeš?"
"Myslím, že jo. Ale co se pak s tou obětí stane?"
"Vezmeme ji domů a potom, co si tělo trochu zvykne na ty schopnosti, se ta oběť probudí. Celou dobu pak cítí takový mírný tlak, až se tak půl hodinky po probuzení tělo rozhodne, že přeměnou ten tlak uvolní. Ale je to tolik schopností, že to tělo nezvládne a začnou se mu tříštit kosti a ničit orgány. Přeměna se vždycky posouvá od končetin k hrudníku a hlavě. Takže si dokážeš představit, jak obět skončí. Vždy to má do hodiny za sebou a my tělo pohřbíme. Pak stačí jedno kouzlo a nikdo už si na tu oběť nevzpomene," dokončil Silas a podíval se na Penny, která byla momentálně bílá jako stěna.
"Tak jsme tady." řekl najednou a zastavili se.
Stáli na veliké mýtině, kde byly v zemi do kruhu zasazené kameny a na většině z nich někdo stál. Rozhlédla se po osobách, ale všichni měli nasazené kápě. Silas se zrovna s někým bavil a něco mu dával a tak se radši podívala dovnitř kruhu. Klečela tam skrčená postava.
"Asi ta oběť," pomyslela jsi Penny, "Ale kde je král vlkodlaků?" přemýšlela dál.
"Hmm, ještě tady není. No nic, pojď, někoho ti představím," řekl Silas a zavedl ji do kruhu.
"Ten muž se jmenuje Edward a chtěl by si s tebou před rituálem promluvit. Neboj, hned, jak domluvíte, můžeš přijít zase sem. A navíc vlkodlaci svou obět, poznají podle krve, kterou jim dáme. Takže se ostatním nic nestane."
"Dobře," souhlasila dívka a rozešla se k Edwardovi, který jako na povel zvednul hlavu a zabodnul do ní svůj pohled.
Byla pár metrů před Edwardem, když kolem sebe uslyšela podivné bručení. Překvapeně se rozhlédla a zjistila, že všichni kouzelníci něco říkají. Rychle se otočila k muži na zemi, ale jediné co zahlédla byl mohutný vlkodlak, krvelačné jantarové oči a vyceněné tesáky, které se jí zakously do krku.
Tělem jí proběhla příšerná bolest a ucítila, jak upadá do bezvědomí. Poslední, co uviděla byl Silasův kapesník s její krví ve vlkodlakově tlapě...Pak přišla tma.

***

"Penny? Penny, prober se!" uslyší matně dívka a ucítí, jak s ní někdo třese a snaží se jí probudit
"Jsem vzhůru," řekne po chvíli rozespalým hlasem, "Kde to jsem? Kolik je hodin?" otevře oči a uvidí Silase.
"Jsi ve svém obýváku, musela jsi tady večer při čtení usnout," usměje se na ní Silas a podívá se na hodinky, "A jsou tři hodiny ráno, což znamená, že by jsi měla být v posteli. Takže se jdi nahoru umýt a já ti mezitím rozestelu, dobře?"
"Ehm, dobře," řekne Penny, krkolomně vstane z křesla a rozejde se ke schodům.
Po pár schodech se otočí a zadívá se na Silase, který uklízí knihu na stolek a hodlá odnést hrnek od čaje do kuchyně.
"Silasi?" řekne potichu a počká, až se na ní otočí, "Děkuju."
"Není za co," řekne Silas s podivným pohledem a zajde do kuchyně.
Dívka se chvíli dívá na dveře od kuchyně a potom se otočí a rozejde se ke koupelně. Vejde dovnitř, se zívnutím se otočí k zrcadlu a zadívá se do svých jantarových očí.
"Počkat..jantarových?!?" projede jí hlavou společně s narůstající panikou.
"Proboha..," vydechne a sesune se na podlahu a jediné, co dokáže vnímat je rozrůstající se tlak v těle a určité vzpomínky z dnešního večera, které předtím považovala za sen.

Rituál. Oběť. Jen jednou za pár let potřebujeme někoho jiného než zločince.
Kousne a předá mu jejich prokletí, obět pak upadne na 2 až 3 hodinky do bezvědomí - dnes o půlnoci, jsou tři ráno.
Vezmeme ji domů - musela jsi tady večer při čtení usnout.
Většinou tak půl hodinky po probuzení se tělo začne měnit. To tělo nezvládne a začnou se mu tříštit kosti a ničit orgány. Do hodiny to má za sebou a my ho pohřbíme.
Vlkodlaci svou obět, poznají podle krve - vlkodlak držící v tlapě kapesník s její krví.
Bolest. Bezvědomí.

Všechno si to uvědomí v jedné krátké chvilce a jako na potvrzení ji tělem projede křeč a uslyší křupnutí kosti. Tělem se jí rozlije bolest a vykřikne.
Dveře se otevřou, dovnitř vejde Silas a ušklíbne se na ní.
"Jak jsem říkal, není za co děkovat Penny," naváže na svoje poslední slova, "Přece jenom, to já jsem ten, co tě navrhl obětovat.
"Jsi krutý," zahuhlá dívka ze země.
"Já? Krutý? Ne, takový je svět. Krutý a nelítostný. Já se pouze přizpůsobil," podívá se na ní ledově mladík.
Potom Silas zvedne hůlku, dívku umlčí, aby nebyl slyšet její křik a odejde pryč. Dívka to jenom ze země sleduje uslzenýma očima, než ji zmůže další bolest tentokrát přicházející z páteře. Bolestí se zkroutí na zemi a přitom se jí z očí koulejí obrovské slzy bolesti, utrpení a lítosti.
Před tím než navždy upadne do věčného spánku, proběhne ji hlavou jediná myšlenka.
"Krutý a nelítostný"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama