Hvězda mého srdce... - TT hvězdná obloha

1. února 2011 v 19:59 | Quesa |  Témata týdne
Takže, pro tohle téma jsem si hlásla taky jsem z něj pořádně nadšená. Úplně mě znechutily články typu: "Jednou jsem se podívala nahoru a uviděla hvězdy a tmavě modrou oblohu" konec. Promiňte? Ale to ty lidi myslej vážně? Nechápu tyhle lidi. No, ale nebudu soudit, je možný, že ani ten můj nebude zas taková sláva...


Většinou všichni začínají tím, jak si lehli do trávy a všimli si té krásy na obloze. Ale ne, já takhle začínat nebudu. Já jsem noční oblohu milovala už od mala. Vždycky jsem se koukala na hvězdy a ptala se mamky, jestli ví, jak se která jmenuje. Postupně jsem, ale rostla a přestala si jich všímat. Samozřejmě jsem se občas zahleděla na oblohu a přemýšlela o vesmíru, planetách a ufonech :)
Ale velký zvrat přišel až letos v létě. Několik nocí za sebou jsem nemohla pořádně usnout, až jsem to jedné noci vzdala a prostě vstala, vzala deku, Mp3ku a otevřela dveře na svůj balkón.
V tu chvíli se ve mně zase probudila ta malá holčička, milující hvězdy. Stála jsem tam pod hvězdnou oblohou, poslouchala písničky a zase si připadala jako bezstarostná malá holčička, kterou nic netrápí. Prohlížela jsem si hvězdy a přemýšlela, jak se asi jmenují, proč se tak jmenují a jak daleko jsou. Až mě zaujala jedna silně zářící a já od ní prostě nemohla odtrhnout oči.
Ta hvězda mi změnila život. Stála jsem tam a koukala na ní a přemýšlela, jak se asi jmenuje. Pak mě, ale napadlo něco jiného, něco lepšího. Vymyslím si pro ní vlastní jméno. Spojovala jsem různá písmenka a slabiky. A vzniklo mi jméno, to jméno, které mi změnilo život. Quesa . Tak jsem jí pojmenovala. (Ano, přesně tak zní moje jméno, komu to nedošlo, v tom je ta pointa :D ).
Hned druhou noc jsem na balkóně stála znova, ale tentokrát s knihou v ruce. Byla to knížka o hvězdách a já v ní hledala pravé jméno svojí Quesy. Je nejjasnější hvězdou v souhvězdí orla.
Ne, jméno vám zatím neprozradím.
Potom jsem každou noc chodila zpátky na svůj balkón a sledovala jak se každou noc posouvá směrem doprava. Pojmenovávala jsem si další souhvězdí. Labuť, Šíp, Lyra a spousta dalších. Přemýšlela jsem o jejich příbězích. O mýtech, podle kterých jsou pojmenované. Dlouhé minuty jsem tam seděla a přemýšlela, bloudila pohledem po všech hvězdách, po měsíci. Poslední pohled, ale vždycky patřil té mojí. Quesa pro mě byla ta jediná.
Se začátkem školy, už jsem, ale neměla moc příležitostí ji vidět. Nemohla jsem si moc dovolit zůstavat vzhůru do tří, do čtyř do rána a dívat se na hvězdy.
Myslela jsem, že jméno Quesa je vyjímečné, ale pak jsem si všimla nějakého města, které se jmenovalo úplně stejně. V té době mi to vadilo, bylo to přece její jméno a ne nějakého města!!
Ale pak mi to došlo. Může být spousta Ques, ale tahle je moje. Může se tak jmenovat i město, ale já ho nikdy neviděla, nic pro mě neznamená. Pro mě bude jméno Quesa vždycky znamenat mojí hvězdu. Nemusím ji ani vidět, ona je ve mně.
Hned chvíli potom, jsem začala vydávat povídky pod jménem Quesa. O delší dobu později
jsem si založila blog pod tímhle jménem a teď pod tímhle jménem vydávám tenhle článek. A miluju to jméno stejně jako svojí hvězdu.
A jak, že se to vlastně doopravdy jmenuje?
Altair, tak se jmenuje. Ale pro mě to vždycky bude Quesa, hvězda mého srdce.

Neodolám a přidám pár obrázků svého miláčka :

(Je to ta vlevo nahoře, mezi těma dvěma menšíma... )
Quesa

Orel
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama